Vše čím nejsi, časem shoří na popel.
Prožívám silné období. Úplná revize toho, co jsem doposud žila. Odpadá lpění na minulosti a zůstává jen to, co je nejbližší hluboké pravdě a rezonanci uvnitř mě. Pouštím vše, co mě jakkoli blokuje v prožívání absolutní lásky. Pouštím všechny berličky, které svůj účel splnily. Odevzdávám se ještě více do důvěry, lehkosti a jednoDUCHosti života.
Arisis mi přinesla veliké poznání lpění na minulosti a představách o sobě. Napomohla mi k poznání toho, kým v pravdě jsem. Ukázala mi, kde jsem se po životy cyklila. V následování autorit a odevzdávání své moci a zodpovědnosti za svůj život druhým.
S Arisis přišla přejatá představa o síle a o ženství.
Shořela na popel! Děkuji za to.
Jsem tak vděčná za to, když zapadne další střípek do mozaiky mého života. Nese to vždy s sebou kus osvobození a hlubokého poznání.
Je důležité být v bdělosti a umět se pustit toho, co už s vámi nerezonuje a jít dál. Duše chce růst a chce expandovat do prostoru a když lpíme na představách o tom kým by jsme měli v očích druhých a zároveň v těch svých být, tak stále žijeme v úrovni očekávání a strachu.
Když nevíme, kým jsme, tak jsme schopni přijat za své úplně vše, co se nám může zdát být jakkoliv líbivé a prospěšné. Někdy přijímáme představy druhých za své jen proto, že nevíme, co jiného si zvolit. Protože se necítíme a nedůvěřujeme si natolik, že odevzdáváme zodpovědnost za svůj život do rukou druhých.
To, co mě často brzdí na mé cestě je představa toho, že se můžu rozhodnout špatně. Přesněji řečeno strach ze špatného rozhodnutí. Nic takového neexistuje! Je to jen představa, které jsem uvěřila. Vše je poznání a zkušenost.
Staré Indiánské přísloví praví: Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni !
Och, je to taková úleva, uvědomit si, že se nemusíme a ani se po nás nechce držet se něčeho, co už s námi dávno nerezonuje.
Kolik energie stojí dokola oživovat to, co prostě chce zemřít a to proto, aby se mohlo zrodit něco nového. Život a smrt jako nádech a výdech. Jedno bez druhého nemůže být. Bez přijetí smrti nemůžu naplno žít.
Pavla